SUBMENU

O nás

Současnost

Společnost Domažlické městské lesy, spol. s r.o. obhospodařuje lesy a rybníky ve vlastnictví města Domažlice. Výměra lesního majetku činí 3 771,11 ha. Venkovní provoz je organizačně členěn na 5 hájenských úseků, v jejichž čele stojí městští hajní. Hlavní činností společnosti je zajistit trvale udržitelné hospodaření v lesích. S čímž jsou spojeny činnosti, jako je výsadba nových porostů, výchova porostů prořezávkami a probírkami a následná těžba dříví.

Dříví si společnost prodává ve vlastní režii. V hospodaření v lesích se preferuje maloplošné podrostní formy hospodářského způsobu s maximálním využitím přirozené obnovy s preferencí buku, jedle, modřínu, a jasanu. Naším cílem je podpora stability lesních ekosystémů.

Další provozovanou činností je myslivost, kterou společnost provozuje ve své režijní honitbě, jejíž výměra je téměř shodná s celkovou výměrou lesní majetku. Domažlické městské lesy obhospodařují 20 rybníků o výměře 31,17 ha. K prodeji každoročně tyto rybníky vyprodukují 4 tuny tržní ryby, které společnost před Vánocemi sama prodává.

Naše společnost Domažlické městské lesy věnuje pozornost také estetice lesa, úpravě cest, přípravě informačních tabulí o různých zajímavostech v našich lesích a v neposlední řadě budování míst pro odpočinek. Společnost má také dobrou spolupráci s KČT.
Láska k lesům nespočívá jen ve vzorné péči o stávající lesní majetek, ale i v trvalé snaze přiblížit les co nejvíce lidem a městu, tak aby se Domažlice staly skutečným „městem v lesích".

Něco málo z historie

Lesní majetek města Domažlic prodělal v minulosti mnoho změn. Město vlastnilo rozsáhlý majetek před obdobím Třicetileté války. Jako červená nit celou historií Domažlicka se táhnou hraniční spory z let 1550-1588, úpravy zemských hranic v roce 1706 a 1764, účast domažlických občanů ve stavovské vzpouře, vytrvalé a houževnaté snahy o zachování a znovunabytí ztracených lesů. Velikost současného majetku je shodná s majetkem v letech 1777, 1926, 1949.
V letech 1779 muselo město na základě „ dvorního nařízení" postoupit nájemci skelné hutě A. Fuchsovi 1193 ha lesa a v roce 1859 prodat za 19 tis. zlatých městům Furth, Waldmünchen a baronu Voithenbergovi část Falckého hájenství. Při vzniku republiky v roce 1918 zbylo městu pouhých 2130 ha lesa. Koupí v roce 1922 získává město zpět lesy fichtenbašské a v roce 1929 část Falckého hájenství od bavorské akciové společnosti Waldhof.

Domažlice měly štěstí, že jejich lesní majetek spravovali vždy věhlasní lesní hospodáři a odborníci jako: Václav Jan Fořt (1770), ing. Jakub Smidt (1805), A Havlíček (1868), Julius Viehl (1873), Josef Vrbata (1880), lesmistr Komárek (1911), lesní radové Jiří Vrbata, R. Bauer, B. Teichman, ing. J. Palacký. Zajímavostí je osoba Josefa Vrbaty, který již v roce 1870 propaguje přirozené zmlazování okrajovou clonou sečí, které dal následně lesmistr Komárek určitou formu. Na základě stejné metody se v roce 1915 stal profesor Wágner světové uznávanou kapacitou. Naší snahou je do budoucna navázat na tyto bohaté lesnické tradice.